Vlastimil Hort (* 12. ledna 1944 Kladno) je československý a od roku 1985, kdy emigroval z tehdejšího komunistickéhoČeskoslovenska, německý šachový velmistr a šachový teoretik. Mezinárodním mistrem se stal roku 1962 a titul velmistra mu byl udělen roku 1965.[1]
Největšího úspěchu dosáhl Hort v mezipásmovém turnaji mistrovství světa v Manile roku 1976, kde skončil druhý a postoupil doturnaje kandidátů 1977, ve kterém v boji o postup mezi nejlepší čtyři prohrál s Borisem Spasským.
Hort je šestinásobným mistrem Československa v šachu. Zvítězil v letech 1970, 1971, 1972 a 1975; v turnajích s mezinárodní účastí uspořádaných v letech 1969 a 1977 obsadil shodně třetí místo a umístil se první mezi československými hráči. Zvítězil v mistrovstvíSpolkové republiky Německo v letech 1987, 1989 a 1991. Úspěšně se účastnil řady dalších turnajů a vyhrál více než šedesát z nich (např. v Hastingsu 1967/68[2], v Havaně, v Havířově a v Luhačovicích 1971, v Reykjavíku 1972, na Slunečním pobřeží 1974, v Hastingsu 1974/75 a 1975/76, v Banja Luce 1976, v Polanica Zdroji a v Londýně 1977).[3]
V letech 1960–1984 reprezentoval Hort Československo na jedenácti šachových olympiádách a byl společně s Janem Ambrožem,Vlastimilem Jansou, Janem Smejkalem a dnes slovenskými hráči Ľubomírem Ftáčnikem a Jánem Plachetkou členem družstva, které na šachové olympádě roku 1982 v Lucernu skončilo na druhém místě.[4] Později se stal trenérem německého reprezentačního družstva.
Od roku 2006 každoročně nastupuje v Pražském přeboru družstev za ŠK PORG.
U příležitosti 65. narozenin obdržel Vlastimil Hort Čestnou zlatou plaketu prezidenta republiky.[5]