Teď, s odstupem několika dní, jak hodnotíš MČR mužů? Ahoj Roberte. Ještě stále mě nepřešla euforie ? Pořád mám skvělý pocit a velkou radost, kdykoliv si uvědomím, že jsem tento rok mistrem ČR. Ale i když pominu svůj sportovní úspěch, MČR hodnotím kladně i po ostatních stránkách – organizace, zajištěné ubytování, podmínky na hraní, vše bylo na velmi dobré úrovni. Stejně tak práce rozhodčích a organizátorů byla z mého pohledu profesionální a moc dobrá.

Co podle Tebe byly klíčové momenty? Klíčové momenty turnaje byly pro mě asi dva. Prvním byl výsledek šestého kola, když se mi podařilo porazit silného soupeře. To byl pro mě zlomový moment. Výhra černými nad velmistrem mi velmi dodala sebedůvěru. Druhým klíčovým momentem bylo těžké rozhodování před osmým kolem, jestli se mám proti IM Tomáši Krausovi snažit o výhru (a tím se snažit o výhru MČR), anebo mi stačí remíza. Ta by mi totiž asi zajistila normu IM, což byl pro mě do té doby hlavní cíl.

Jak jsi to dával psychicky? Když pominu bezesnou noc před posledním kolem, tak myslím, že docela dobře ?. Vědomě jsem se snažil na hru v každé partii těšit a nevystresovávat se už v průběhu přípravy na hotelu. Při samotných partiích mi psychicky pomáhalo, že jsem hrál varianty zahájení, které jsem předtím nehrával, takže jsem se tolik neobával přípravy soupeřů. Neměl jsem problémy s časem, ve většině kol jsem měl před soupeři na hodinách i dost velký náskok. To se mi vždy hraje lépe.

Byla to spanilá jízda nebo jsi měl těžké chvíle? No, nevím, jak to vypadalo z vnějšího pohledu, ale spanilá jízda to pro mě rozhodně nebyla ? Po třech kolech jsem měl pouze 1,5 bodu. Ve čtvrtém kole se mému soupeři Janu Malíkovi poněkud nepovedlo zahájení, v zápětí jsem ale já hrubě podcenil možnosti jeho pozice. V 17. tahu mi nabídl remízu a já jsem ji odmítl tím, že jsem zahrál prohrávající tah! Hned jsem si to uvědomil. On nad touto pozicí přemýšlel několik minut. Po čistě šachové stránce toto byly asi mé „nejtěžší chvíle“ na turnaji. K mé velké úlevě vyhrávající dvoutažku nezahrál. Po nešachové stránce byly pro mě těžké hlavně noci a dny před osmým a devátým kolem. Před osmým jsem se těžce odhodlával snažit se o výhru, před devátým kolem jsem zas nevěděl, co mě proti silnému soupeři čeká. V případě prohry bych přišel o celé vedení v turnaji.

Jaký byl Tvůj denní režim během turnaje, kde jsi vlastně bydlel? Bydlel jsem v hotelu Harmony, asi 8 minut pěšky od hrací místnosti. Turnaj jsem strávil víceméně o samotě. Denní režim byl vždy stejný: po snídani jsem se podíval, s kým v ten den hraji, kouknul jsem se na film, pak se připravoval na partii a šel hrát. Večery jsem trávil nad šachy a na internetu. Od půlky turnaje mě denně na pár minut navštěvoval GM Lechtýnský. Po skončení šestého kola jsem s 2 kamarády šel na pivo a večeři. Jiný sociální život jsem přes turnaj neměl ?

S jakými ambicemi jsi jel na MČR? Mou ambicí bylo uhrát si druhou normu mezinárodního mistra. Doufal jsem, že mi dobrá forma z posledních ligových partií vydrží i na MČR. Před turnajem bych byl úplně spokojený s umístěním do desátého místa.

Jaká byla Tvoje příprava na MČR mužů? Jak dlouho trvala? Na turnaj jsem žádnou specifickou přípravu nedělal. Trénuji dlouhodobě (jak víš ? ), ale nezaměřuji se v tréninku na jednotlivé turnaje – na to jich beztak hraji příliš málo. Spíš jsem se snažil soustředit na to, abych odehrál partie s plným nasazením, a aby mi „šachově“ fungovala hlava. Konkrétněji, v poslední době jsem intenzivně studoval Maróczyho výstavbu a Italskou hru. Zpětně jsem moc rád, protože tato zahájení se mi na MČR vyskytla několikrát, bílými i černými, a přinesla mi body v rozhodujících partiích. Tímto bych i rád poděkoval svému „sparring“ partnerovi Martinovi.

Jak vůbec trénuješ? Jak probíhá Tvůj klasický trénovací den? „Trénovací den“ je v mém pojetí asi příliš silné slovo… V pracovních dnech se k šachům dostávám až podvečer; sleduji šachové dění, čtu reporty z turnajů, dívám se na partie a taky různé šachové streamy. U nich dost často v noci i usínám. Šachům věnuji hlavně víkendy, od 2 i do 10 hodin denně. Většinou studuji šachovou literaturu a pracuji na databázi zahájení (nemluvě o zápasech, když je liga). „Skutečný“ trénink, kdy sedím nad šachovnicí a lámu si hlavu, jsou mé tréninky s Tebou. To mé praktické šachové výkonnosti dlouhodobě prospívá určitě nejvíc.

A jak to vlastně Svaťo máš s prací? Jak dokážeš skloubit šachový život s prací a dalšími věcmi? Hlavní pracovní poměr mám v ČSOB, a na dohodu učím matematiku na fakultě, kterou jsem vystudoval. (pokud můžu odkazovat, tak zde http://ies.fsv.cuni.cz/cs/syllab/JEB059 nebo zde http://ies.fsv.cuni.cz/cs/staff/svoboda ). Pár studentů i doučuji, plus, což je samozřejmě to hlavní, mám na plný úvazek přítelkyni, s kterou žiji ?. Mám veliké štěstí, že Zuzka mi nechává pro šachy tolik času, kolik potřebuji, a mé šachové snažení plně podporuje. I na MČR byla právě ona mým největším fanouškem. Šachy jsou nedílnou součástí mého života od základní školy a jsem rád, že se mi zatím daří, jak říkáš, všechno skloubit.

Jaké jsou další Tvoje ambice? Máš ambice se stát velmistrem? Mou ambicí je v šachách se stále zlepšovat. Kdyby se mi povedlo ratingově přiblížit k 2500 a uhrát titul, budu jenom rád.

Co bys obecně doporučil šachistům aby trénovali a zlepšovali se? Mohl bych jim doporučit to, co pomohlo mně… Najít si dobrého trenéra, nejlépe opravdu silného šachistu, který ví, co obnáší praktické hraní, a pravidelně s ním trénovat. Kromě toho považuji za nezbytnost studium dobré šachové literatury (v posledních letech se s ní snad roztrhnul pytel), naučit se pracovat s šachovými databázemi. A samozřejmě co nejvíce hrát…

Co pro Tebe bylo klíčové, že jsi po desetileté stagnaci (kolik jsi mě vlastně elo?) „najednou“ vyskočil na elo 2400+ (měl jsi i 2450), a nyní jsi vyhrál MČR? V 18 letech jsem měl rating kolem 2300. Od té doby jsem opravdu šachově stagnoval. Na 2350 se mi o cca 7 let později pomohl dostat IM Miloš Možný. Klíčovým momentem pro mě bylo, když jsem Ti napsal (na doporučení Jana Sourala, dlouholetého spoluhráče z pražské Pankráce), jestli bys mě nechtěl trénovat, a ty jsi souhlasil ?. Po roce a půl tréninku jsem dosáhl rating 2450 a teď, o další dva roky, i titul MČR (v něco takového jsem ovšem ani nedoufal). Dalším důležitým impulsem pro mou hru byla poslední šachová sezona, když jsem přestoupil do Unichessu. Společné extraligové týmové večery byly po šachové stránce skvělé. Hráči jako GM Peťo Michalík, GM Marián Jurčík a IM Lukáš Černoušek byli ochotni o šachu diskutovat, sdílet své analýzy, i učit ostatní pracovat s databázemi. Po takovém extraligovém víkendu jsem měl vždy pocit, že se vracím domů jako o 50 bodů ragingu silnější hráč.