V roce 1925 sehrál, při svém turné po Československu, ve Valašském Meziříčí simultánku jeden z nejvýznačnějších šachistů historie, Alexandr Aljechin, který v 1927 vybojoval mistra světa v památném zápase s „neporazitelným“ José Raúlem Capablancou. Tato simultánní produkce a její ohlas ve městě i okolí, byla zřejmě rozhodujícím impulsem k založení šachového klubu ve městě, který stále existuje. Ke krásnému kulatému výročí šachisté uspořádali 11. 5. 2025 Rapid turnaj, navazující na turnaje pořádané v minulých letech.
Moje rodina má ve městě skutečně dlouhé a blízké vazby, vždy jsem se tam snažil šachových akcí zúčastnit. Dříve se Rapidy konaly zejména v bývalých kasárnách „Černá hora“, tentokrát bylo zvoleno daleko důstojnější prostředí na Zámku Žerotínů v centru města.
Podle počtu přihlášených to chvíli vypadalo, že startujících bude symbolicky kolem stovky. I konečných 84 hráčů je velmi slušný počet, třeba týden dříve ve Frenštátě pod Radhoštěm jich nehrálo ani 30 (Vlčnovský Petr Kapusta tam byl v trojici vítězů).
České účastníky výrazně doplnili čtyři hráči z Polska a Slovák Karol Motúz, kteří se všichni umístili v první šestce. Jediný, který narušil jejich hegemonii v čele konečného pořadí, byl zástupce Vlčnova IM Jan Sosna na druhém místě s 7b. Úspěch Vlčnova na stupních mohl být dvojitý, ale IM Milanu Babulovi v posledním kole scházely síly i trochu odvaha. Skoro vyhranou pozici s IM Jaroslavem Burešem s kvalitou více, začínajícím útokem na krále i časovou převahou 3:1 min., dal za remízu! V podvědomí asi rezonovala i partie s Grocholem (POL) pár kol dříve, se zkoušením uplatnění poziční převahy i náskoku v čase 1min.: 5s, až do překročení času, ale ne Polákem! Jistě se projevil vliv vyššího věku i nevhodně zvolené hrací tempo s přídavkem pouze 3s/tah. „Česká specialita“ posledního desetiletí mění konce partií Rapidu na bleskové a hraje se vlastně rapido-blesk. Uražená šachová Caissa zasáhla, hned 4 moji soupeři z předchozích kol na závěr prohráli, pomocné kritérium B-H pak spadlo nejníže z hráčů s 6,5b.
IM Piotr Piesik, v současnosti reprezentující BŠŠ F-M, si počínal zcela suverénně. Po startu 6/6 nebylo prakticky co řešit, s 8/9 vyhrál s bodovým náskokem.
Seděl jsem vícekrát vedle Sosny a mohl třeba sledovat, jak ve velké časovce metodicky a s klidem zkonzumoval více pěšců během několika tahů, které následně dokázal uplatnit. Zasloužené stříbro Honzy!
(Sosna Jan se umístil na skvělém 2. místě)
Vlčnov reprezentovali i Petr Kapusta s dcerou Emou. Petr se stále pohyboval v první řadě stolů, slabý závěr 0,5b/2 jej s 5,5b odsunul na 19. příčku. Ema vybojovala solidní 4b.
Nejlepší v kategorii žen mezi 8 startujícími se stala Lenka Mikešová, těsně před Věrou Marií Krejčí, obě s 5,5b. I tento turnaj potvrdil trend posledních let, prohloubený epidemií Covid-19, úbytku startujících hráčů věku 20-50 let. To je nejvíce vidět v klasických Openech. V Rapidu Valašské Meziříčí jich hrálo pouze 24. Mladých do 20 let bylo 31, z toho 22 žákovské kategorie. Nad 50 let se zúčastnilo 29 hráčů, z toho klasických seniorů S65 bylo 14. Trojici nejúspěšnějších S65 tvořili dva z Vlčnova (Sosna, Babula) a Jaroslav Pagáč (Valašská Bystřice) s 6b. Nejlepší z „mladých seniorů“ S50 byl FM Karol Motúz (SVK) 6,5b, nejlepší junior U20 Maciej Malík (POL) 6,5b. Nejlepším v kat. U16 se stal Jan Stančík s 6b.
Na zahájení i zakončení turnaje byli přítomni čelní představitelé města, což by mělo být dobrým znamením pro úspěšné pokračování turnaje v dalších letech.
IM Milan Babula – člen ŠO TJ Vlčnov.
Tabulka umístění po 9. kole. Výčet nejlepších dvaceti hráčů:
