Advent – blog Vlastimila Chládka

Závěr listopadu jsem promarodil. Můj mozek v nemoci nezvládal žádnou práci a tak jsem strávil řadu hodin u televizní obrazovky a pozoroval vznik parlamentu. Naštěstí jsem si zavčasu uvědomil, že mi sledování tohoto typu pořadů vůbec nedělá dobře, že mám takřka permanentní pocit tísně a úzkosti z budoucnosti. Na televizi Prima navíc zase v těch dnech běžela masivní reklama na pořad, kde nám nájemný vrah a lupič bude kázat svoje názory a morálku. Toto mi tedy opravdu připadalo už naprosto neuvěřitelné až zrůdné. Kam jsme to dospěli?! Naštěstí teď už jsem zdravý a když při večerním šlapání na rotopedu náhodou zavadím o nějaký nepříjemný obličej naší politiky, resp. výše zmíněného člověka, tak nic neřeším, neposlouchám, ihned přepínám.

 

 

Naštěstí prožívám i příjemné zážitky. Možná drobné a nenápadné, ale zůstávají mi v paměti. Nedávno jsem zahrál „zajímavou“ partii ve druhé lize(viz níže). Po skončení celého zápasu jsem se zastavil na Sýpce Blansko na pozdní oběd. Mladá příjemná číšnice mě při objednávání potěšila, že už mě dlouho neviděla, že jim tam chybím. Já jsem jí opáčil, že jsem byl nemocný a že se ve svém věku musím ještě více hlídat a taky, že ona je mladinká a její tělo si tedy takovéto starosti, co mám já, ještě vůbec nemusí připouštět. Na chvíli se zamyslela, pokývala hlavou a naprosto vážně, ale spíš jen tak pro sebe prohodila „No, já už taky nejsem žádná Ranní rosa“. Ta věta mě velmi pobavila a doteď, když si na ni vzpomenu, vyvolává příjemné cukání v mých koutcích.

Nejkrásnější zážitek dosavadních letošních Vánoc jsem ale zažil jen před pár dny. Byl jsem na obědě se svými přáteli – s manželským párem. On je hudební profesor, ona klavírní virtuoska. Bavili jsme se o všem možném a mimo jiné i o jejich malém synkovi. Já jsem svoje dvojnásobné dědečkovství samozřejmě považoval za dostatečný puvoár k velmi „zasvěcené“ konverzaci. V jednu chvíli ale ona v několika větách řekla krásný příběh. Pro mě byl nádherný a utkvěl mi v paměti. Třeba v těchto předsvátečních dnech dodá trochu potěšení a pohody i Vám.

Sára v těhotenství hodně hrála a to nejen doma, ale i samotné koncerty. Po narození miminka samozřejmě trošku hudebně odpočívala, starostí s první ratolestí je, alespoň ze začátku, zcela jistě velmi hodně. Někdy, tak třeba ve čtyřech měsících býval chlapeček neklidný a jednou si, v tom neklidu a pláči, Sára pustila svůj oblíbený klavírní koncert. Ondrášek se rázem uklidnil, doširoka otevřel oči a celých padesát minut se ani nehnul. Celou tu dobu s velkým uspokojením poslouchal hudbu, zjevně mu připomínající chvíle strávené v maminčině bříšku.

Na tenhle nenápadný a jakoby mimoděk vyslovený příběh si často vzpomenu. Ujasnil mi hodnoty, dodává optimismus a vnitřní vyrovnanost.

Hezké Vánoce přátelé a kamarádi Vlastík

Sládek Vladislav (1922) Chládek Vlastimil (2017)
Kuřim – Lipovec 5.11.2017

1.e4 Jc6 2.Sc4 e6 3.De2 Jd4 4.Dd3 c5 5.c3 Jc6 6.f4

V tuhle chvíli jsem si říkal, že vlastně všechny figury bílého jsou postaveny nějak podivně. Taky jsem si byl vědom, že pokud nezareaguju přiměřeně rázně, tak bílému se časem zcela jistě podaří vyklouznout z nepovedeného zahájení. Vnímal jsem i oslabená černá pole bílého a tak přišel následující krvežíznivý tah. 6. … g5 7.Jf3 g4 8.Je5 Jxe5 9.fxe5 Dg5 10.Ja3 Dxe5 11.Sb5 f5 12.0-0 a6 13.exf5

Bílý se nenechává zahanbit a taky přikládá pod kotel. V této části partie je to ale on, kdo tahá za kratší konec.) 13. … axb5 14.fxe6 c4 15.Dc2

Od konce minulého ročníku družstev jsem nesehrál žádnou soutěžní partii, neřešil žádné diagramy a výsledek toho je znát. Zabýval jsem se scestnými variantami a nakonec ve strachu před utíkajícími ručičkami hodin zahrál velmi zbabělý tah. Škoda, že jsem si nevzpomněl na partii s Borisem Spasským. Pozice je svým způsobem takřka identická. Tehdy se po tahu 20. … Dc5

Mistr světa musel vzdát, a mému dnešnímu sympatickému soupeři by po podobném 15. … Sc5+ 16.Kh1 Sd6 atd. nezbývalo asi taky nic jiného.) 15. … Sxa3?? 16.bxa3 dxe6 17.d4 cxd3 18.Dxd3 Je7 19.Sf4 Dd5 20.De2 Jg6 21.Sh6 Sd7 22.Vad1 Dc4 23.Df2 0-0-0 24.Da7 Kc7

Další výrazná chyba, nevnímám prostor celé šachovnice, hledím slabomyslně jen doprostřed a tak ani nemůžu vidět jednoduché 24. … Da4 25.Vd4 Dc6 26.Vf7 26. … e5 27.Vd1

A zase nevidím vše řešící 26. … Jh4, v těchto chvílích se pohybuji na hranici prohry. Naštěstí můj soupeř má sebevědomí ještě méně, než já a pravděpodobně se již v duchu smířil s prohrou.) De6 28.Da5 + Kb8 29.Vxh7 Vxh7 30.Dxd8 Sc8 31.Se3 Vd7 23.Vxd7 Dxd7 33.Dg5 Dd1 + 34.Kf2 Dc2 35.Kg3 De4 36.Sb6 De1+ 37.Sf2 Dxc3 a nakonec tedy přeci jen 0:1 .

Napsat komentář