Tento článek zkoumá několik metodologií, které byly navrženy za účelem srovnání nejsilnějších hráčů šachové historie, zvláště pak porovnání nejlepších hráčů v odlišných obdobích. Statistické metody jsou objektivní, v samotném technickém systému srovnávání panuje shoda, nesoulad a spory ale panují v otázce, zda tato statistická technika může být aplikována na hráče z různých dob minulosti, kteří spolu nikdy nesehráli žádnou partii a nemohli se u šachovnice setkat (např. Capablanca a Kramnik).

Statistické metody

Elo systém

Snad nejznámějším statistickým modelem je model vyvinutý Arpadem Elem. Ve své knize z roku 1978 “Rating šachistů, minulost a současnost” ^[1], udělil rating hráčům odpovídající jejich výkonům v pěti nejlepších letech jejich kariéry. Podle tohoto systému byly nejvyšší ratingy dosaženy takto:

• 2725 – José Raúl Capablanca
• 2720 – Michail Botvinnik, Emanuel Lasker
• 2700 – Michail Tal
• 2690 – Alexandr Alexandrovič Aljechin, Paul Morphy, Vasilij Smyslov

Ačkoliv byl seznam publikován roku 1978, Elo listina neobsahovala pětileté průměry Bobby Fischera a Anatolije Karpova. Nicméně jsou zde zaneseny ratingy za leden 1978 pro Fischera 2780 a pro Karpova 2725.^[2]

Roku 1970 přijala FIDE Elo systém pro hodnocení hráčů současnosti. Takže jedním ze způsobů, jak srovnávat hráče z různých oblastí je srovnávat jejich rating. V tabulce níže jsou srovnáni hráči, kteří dosáhli nejvyššího Elo ratingu, nejedná se o současný rating, ale o nejvyšší dosažený v průběhu celé kariéry.

Do Prosince 2015 bylo zaznamenáno v šachové historii celkem 101 mezinárodních velmistrů, kteří překročili hranici ratingu 2700 ELO, a 9 z nich bylo schopno přesáhnout přes 2800. Nejpodivuhodnější jsou výkony hráčů před nejmodernější érou, konkrétně R. J. Fischer, A. Karpov a G. Kasparov, kteří svého vrcholného ratingu dosáhli v letech 1972, 1994 a 1999.

Tabulka historicky nejlepších 20 hráčů s datem, kdy poprvé nejvyššího ratingu dosáhli

Pořadí	Rating	Hráč	Rok a měsíc	Země
1	2882	Magnus Carlsen	2014-05	Norsko
2	2851	Garri Kasparov	1999-07	Rusko
3	2844	Fabiano Caruana	2014-10	Itálie
4	2830	Levon Aronjan	2014-03	Arménie
5	2822	Wesley So	2017-02	USA
6	2820	Sakrijar Mamedjarov	2018-09	Ázerbájdžán
7	2819	Maxime Vachier-Lagrave	2016-08	Francie
8	2817	Višvanáthan Ánand	2011-03	Indie
9=	2816	Veselin Topalov	2015-07	Bulharsko
9=	2816	Hikaru Nakamura	2015-10	USA
11	2812	Vladimir Kramnik	2017-07	Rusko
12	2810	Alexandr Griščuk	2014-12	Rusko
13	2804	Liren Ding	2018-09	Čína
14	2798	Anish Giri	2015-10	Holandsko
15	2793	Tejmur Radžabov	2012-11	Ázerbajdžán
16=	2788	Alexandr Morozevič	2008-07	Rusko
16=	2788	Sergej Karjakin	2011-07	Rusko
18	2787	Vasilij Ivančuk	2007-10	Ukrajina
19	2785	Bobby Fischer	1972-04	USA
20	2780	Anatolij Karpov	1994-07	Rusko

Průměrný Elo rating nejvýše umístěných hráč v průběhu doby vzrůstal. Například průměrné ELO první stovky hráčů vzrostlo z 2645 v červenci 2001 na 2665 v červenci 2006 , 2685 v dubnu 2009 až po 2705 v listopadu 2012 .^[3] Mnoho lidí se domnívá, že tento vzrůst je způsoben výtvorem vlastního systému, který je znám jako ratingová inflace, která činí nepraktickou srovnávání hráčů odlišných období. Aktuálně se překvapivě vývoj nejlepšího ELO hráčů zastavil a v lednu 2018 dosahuje průměr první stovky jen hodnoty 2704.

Arpad Elo byl názoru, že Elo systém je neúčinný při snaze užívat rating ke srovnání hráčů z různých období. V jeho pohledu mohl Elo systém pouze přibližně měřit sílu hráčů ve srovnání s jejich současníky. Rovněž prohlásil, že proces ohodnocování hráčů byl v jakékoli době pouze přibližný. Přirovnal systém k: Měřeni pozice korku houpající se nahoru a dolu na hladině rozbouřené vody pomocí metru uvázaného na šňůře, která se kymácí ve větru. ^[4]

Chessmetrics

Mnoho statistik po Elu navrhovalo podobné metody na hodnoceni hráčů v čase zpět. Jeff Sonas například nazývá svůj systém Chessmetrics. Tento systém zohledňuje mnoho partií hraných po publikovaní Elo knihy a prohlašuje, že bere v úvahu ratingovou inflaci, kterou zřetelně trpí Elo systém.

Jednou z námitek je, že Chessmetrics hodnocení bere v úvahu frekvenci hraní. Podle Sonase Jakmile jste měsíc bez hry, váš Chessmetrics rating začne klesat. Zatímco je v nejlepším zájmu fanoušků hráčů, aby byli stále aktivní, není jasné, proč by měl osobní rating, který zohledňuje šachové dovednosti, klesat, když je hráč neaktivní po určitou dobu.

Sonas, podobně jako Elo, připouští, že je nepoužitelné srovnávat sílu hráčů z rozdílných období. Ve svém vysvětlení Chessmetrics systému říká:

Samozřejmě, rating vždy ukazuje stupeň dominance určitého hráče proti jeho současným vrstevníkům, neříká ale nic o tom, zda je hráč silnější či slabší ve svých skutečných šachových dovednostech, které hráč ovládá v dané době. Takže zatímco nemůžeme říci, ze Bobby Fischer v časných 70. letech nebo Jose Capablanca v začátku 20. let byli nejsilnější hráči všech dob, můžeme říci s určitou jistotou, že byli dva nejdominantnější hráči všech dob. To je rozměr, který nám ratingy mohou říci.

Nicméně tento web srovnává hráče z různých období a ukazuje, že v takových případech je Chessmetrics spíše citlivý k délce trvání období, která jsou srovnávaná, například:

Pozice	1 rok[5]	5 roků[6]	10 roků[7]	15 roků[8]	20 roků[9]
1	Bobby Fischer	Garri Kasparov	Garri Kasparov	Garri Kasparov	Garri Kasparov
2	Garri Kasparov	Emanuel Lasker	Emanuel Lasker	Anatolij Karpov	Anatolij Karpov
3	Michail Botvinnik	José Raúl Capablanca	Anatoly Karpov	Emanuel Lasker	Emanuel Lasker
4	José Raúl Capablanca	Michail Botvinnik	José Raúl Capablanca	José Raúl Capablanca	Alexandr Alexandrovič Aljechin
5	Emanuel Lasker	Bobby Fischer	Bobby Fischer	Alexandr Alexandrovič Aljechin	Viktor Korčnoj
6	Alexandr Aljechin	Anatolij Karpov	Michail Botvinnik	Michail Botvinnik	Vasilij Smyslov

V článku pro Chessbase.com Sonas užívá Chessmetrics, aby ohodnotil historickou roční výkonnost ratingů a dochází k závěru, že Kasparov byl dominantním po nejvíce let, následovaný Laserem a Karpovem. Rovněž zdůrazňuje, že Chessmetrics dává rozumně spravedlivé ohodnocení hráčům tak v historii vzdálených, jako byl Emanuel Lasker.

Další systémy

V protikladu s Elo systémem a systémem Sonase, Razmond Keene a Nathan Divinsky kniha Warriors of the Mind je vzácným příkladem ratingového systému, který tvrdí, že přímo srovnává sílu hráčů aktivních v odlišných obdobích a tak určuje nejsilnějšího hráče všech dob. Pokud budeme uvažovat partie hrané mezi nejsilnějšími šedesáti hráči v historii, dostaneme následující první desítku:

Tyto údaje nejsou stejného rozměru jako Elo hodnocení (poslední osoba na seznamu Johann Zukertort má hodnocení 873).

Zahrané tahy srovnané s výběrem počítače

Jedna z nejnovějších metod analyzování šachových schopností v průběhu historie pochází pánů Matei Guid a Ivan Bratko z oddělení výpočetní informační techniky v Univerzitě Ljubjana. Základem pro jejich ohodnocování byla rozdílnost mezi hodnocením pozice a zahranými tahy samotnými hráči se srovnáním s výběrem počítačového programu Crafty. Rovněž je porovnáván průměrný počet chyb v partiích hráčů. Podle této analýzy je vedoucí osobou José Raúl Capablanca následovaný těsně Vladimírem Kramnikem.

Byly analyzovány partie z turnajů resp. zápasů mistrovství světa a bylo dosaženo následujícího pořadí u čtrnácti světových šampionů.

Hráči s nejnižším průměrem chyb:

Metoda však obdržela množství kritických hlasů, jedním z nich bylo, že Crafty nebyl dostatečně silný, aby byl schopen ohodnotit hru mistrů světa. Jeho ELO rating byl totiž v roce 2006 pouze 2657, tedy méně než u mnohých světových šampionů.

Subjektivní žebříčky

Množství předních hráčů s publicistů se snažilo o zhodnocení nejlepších hráčů. Obecně se tyto seznamy pokouší kombinovat obě výše zmíněné metody – výkonnost a analýzu partií.

Bobby Fischer

Roku 1964 Bobby Fischer vytvořil žebříček nejlepších deseti v magazínu Chess Life: Paul Morphy, Howard Staunton, Wilhelm Steinitz, Siegbert Tarrasch, Michail Ivanovič Čigorin, Alexandr Alexandrovič Aljechin, José Raúl Capablanca, Boris Spasskij, Michail Tal, Samuel Reshevsky.

Irving Chernev

Roku 1976 autor Irving Chernev publikovat knihu Golden Dozen, ve které seřadil nejlepší dvanáctku všech dob: 1. José Raúl Capablanca, 2. Alexandr Alexandrovič Aljechin, 3. Emanuel Lasker, 4. Bobby Fischer, 5. Michail Botvinnik, 6. Tigran Petrosjan, 7. Michail Tal, 8. Vasilij Smyslov, 9. Boris Spasskij, 10. David Bronštejn, 11. Akiba Rubinstein 12. Aaron Nimcovič

Mistři světa podle délky své vlády

Počet vyhraných titulů mistra světa, nebo vláda světovému mistrovství může být považována jako vodítko k mĕření úspĕšnosti hráčů. Tabulka níže uspořádává mistry světa v v pořadí od nejvíce vyhraných mistrovství. (Pro tyto potřeby se úspěšná obhajoba titulu počítá jako vítězství, i přesto, že samotný zápas skončil remízou). Konstrukce tabulky je ztížená rozdělením mistrovství světa na dva konkurenční šampionáty FIDE a Klasický v v období od 1993 do 2006.

Mistr světa	Celkem	Jednoznačný	FIDE	Klasický	Počet let mistrem světa
Emanuel Lasker	7	7			27
Garri Kasparov	6	4		2	15
Anatolij Karpov	6	3	3		16
Michail Botvinnik	5	5			13
Alexandr Aljechin	4	4			17
Wilhelm Steinitz	4	4			8
Višvanáthan Ánand	4	3	1		7
Vladimir Kramnik	3	1		2	6
Tigran Petrosjan	2	2			6
José Raúl Capablanca	1	1			6
Boris Spasskij	1	1			3
Bobby Fischer	1	1			3
Max Euwe	1	1			2
Vasilij Smyslov	1	1			1
Michail Tal	1	1			1
Ruslan Ponomarjov	1		1		2
Alexandr Chalifman	1		1		1
Rustam Kasimdžanov	1		1		1
Veselin Topalov	1		1		1

 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Methods for comparing top chess players throughout history na anglické Wikipedii