V zápase KP ZK 3. 3. v Boršicích se utkali sousedi v tabulce, usilující o záchranu v soutěži.
I „papírově“ šlo o vyrovnané soupeře. O výsledku rozhodovaly drobnosti.
Od prvních minut bylo vidět, že domácí hrají pečlivě s rozvahou, bez nadměrného rizika. U některých vlčnovských hráčů jsem měl dojem, že to pojali stylem „ále, nějak to dopadne!“
Brzy po hodině hry již nerozhodně skončili na čtvrté desce Josef Knotek – Erik Pfeffer. Ve všech partiích černými kameny stáli hráči Vlčnova alespoň vyrovnaně nebo lépe. O bílých se to zdaleka říci nedalo! Na šestce Antonín Světinský měl již v raném zahájení s Pavlem Tománkem pěšce méně i horší figury. Na poslední desce Robert Zálešák s Ladislavem Šebelou skoro hazardně obětoval nejen pěšce, ale celou věž. Měl sice náskok ve vývinu a silné piony f, e, bylo však otázkou, zda se podaří toto reálně nějak využít. Vedle mne hrající Pavel Dubina po výměně dam směřoval i k výměně všech věží na a sloupci, tím i k rovné koncovce lehkých figur.
Ve třetí hodině zápasu skončil dělbou bodů Honza Moštěk, jehož francouzská s Pavlem Náplavou se mi líbila. Pozice však byla uzavřená s plným počtem pěšců a nakonec nebylo, jak ji zesilovat. Skoro současně skončil vyrovnaný duel Pavel Hlúšek – Jiří Kolouch. Tedy třetí dělba bodů.
Záhy skončil i Dubina, ale nikoliv očekávanou plichtou! Dost nepochopitelně Pavel opomněl otevřít sloupec tahem axb6. Po logické odpovědi soupeře b5 jeho věže na a1, a2 hleděly do granitu! Místo přechodu do urputné obrany horší pozice, přišla další chyba Pb4 a bylo zle. Soupeř Michal Havránek toho využil, počínal si takticky pohotově, docela rychle vyhrál a Boršice vedly.
Někdy v té chvíli jsem vedle na jedničce prováhal značnou výhodu, mající již od 14. tahu. Chtěje vyhrát technicky, využitím slabých bodů a pěšcových slabin, zavrhoval jsem razantní postupy pěšců na dámském křídle, kde stál bílý král. Možná z přemíry zodpovědnosti za výsledek družstva? Až poté, co jsem soupeře „donutil“ k výměně dam a přechodu do věžovky, kterou šlo obtížně vyhrávat, mi naskočil plán výhry. Při mých obou těžkých figurách ovládajících jediný volný sloupec d, nástupem pěšců dámského křídla k otevření pozice krále Luďka Volčíka. Ten vyměnit obě těžké figury nemohl, všechny pěšcové koncovky byly prohrané pro slabost pěšců h3, f3, f2, u kterých číhal můj král. Však se na to níže podívejte. Moje výčitky z nenalezení celkem jednoduché výhry trochu zmenšuje fakt, že by to k záchraně utkání nestačilo. Nepomohl jsem však spoluhráčům tolik, jak asi očekávali. A překvapilo mne, o kolik lépe „mašina“ hodnotila celých cca 20 tahů mou pozici, než já za deskou!
Světinský bojoval dlouhý, ale ztracený boj. Přešel do věžové koncovky, stále s pěšcem, později s dvěma pěšci méně. Robert se rovněž snažil čarovat, nalezení skoro studiových možností však bylo nad jeho síly. Chybějící materiál byl nakonec rozhodující argument a třetí prohra Vlčnova bílými byla skutečností.
Na konečný stav 5-3 pro Boršice korigoval náš kapitán Vlastimil Oharek, který předvedl, jak by to asi mělo být! Po výměně dam se začala prosazovat jeho dvojice střelců, v komplikacích soupeř Matěj Krajíček přišel o kvalitu. Soustředěným výkonem se materiál postupně projevil.
( Hrající Vlastimil Oharek)
Troufám si tvrdit, že zodpovědnost v různých formách s eliminací nadměrných rizik, rozhodla tentokrát o výsledku zápasu! Vlčnov se propadl na předposlední, sestupovou příčku. Záchranu v KP nemáme plně ve svých rukách, zisk 3b v posledních dvou kolech nemusí stačit.
Čtenářům posílám kritickou pozici mé partie k poučení.
B: Volčík Luděk Kc2, De3, Vg3, Pa2,b2,c3,e4,f3,f2,h3.
Č: Babula Milan Kh7, Df4, Vd8, Pa5,b6,c7,e5,f7,g6,h5. /diagram po 31. TB/
Na 10 tahů mi zbylo jen 6 minut a já podlehl dojmu, že věžovku půjde vyhrát. Přišel provokační tah 31…Dh4? Po 32.Dg5 Dxg5 33.Vxg5 f6 34.Vg1 Kh6? (jedině 34…b5 dávalo slušné šance na výhru) 35.a4! a černý jen těžko v koncovce nějak prorazí.
Zkuste analyzovat pozici po logickém 31…Df6!, jak je pozice bílého obtížná a zejména bez protihry.
IM Milan Babula
Asi slabý kapitán !
Nemyslím, že to bylo jen o zodpovědnosti. Především prokázaly Boršice jako celek větší psychickou odolnost a vůli hrát na výhru v zápase. Když jsem dával partii za 1/2, stál jsem v koncovce maličko hůř. Z výjimkou Světinského stáli naši všichni docela dobře. 0 mám v téhle sezóně dost, tak jsem nabídl remíz.