Dne 23. 11. jsme odehráli 3. zápas krajského přeboru ve Zlíně. Od kapitána jsem dostal důvěru tým vést, a i když zkušeným matadorům není co radit, snažil jsem se utkání alespoň organizačně řídit. Sestavu se podařilo postavit solidní, ale soupeř také nepatří mezi slabé týmy, takže jsme čekali, koho nakonec nasadí. Už cestou panovala bojová nálada, přesto měli někteří naši hráči obavy, protože se jim ve Zlíně v minulosti nedařilo vyhrávat.
Po příchodu do hrací místnosti jsme zjistili, že domácím chybí první hráč soupisky, ale zbytek sestavy postavili v nejsilnější možné variantě. Čekal jsem tedy velmi vyrovnané utkání – a průběh to potvrdil.
Po hodině hry byly všechny partie vyrovnané. Po dvou hodinách skončila první remíza na prvním stole mezi Černým a Mudrákem. Některé možnosti tam prý byly, ale vše se vzájemně krylo a pozice neumožňovala zlomit partii. Krátce poté remizovali také Ficenc s Machalou na osmém stole – partie byla od začátku až do konce v rovnocenné pozici a po výměně těžkých figur neměl ani jeden z hráčů důvod riskovat.
Následovala remíza na druhém stole mezi Karlíkem a Šenkýřem. Jak poznamenal náš hráč, „ti mladí prostě všechno vidí“, takže i zde se případné šance rychle vyřešily. Vzhledem k tomu, že na ostatních šachovnicích jsme stáli přinejmenším vyrovnaně, místy i lépe, zůstával jsem optimistický.
(Mudrák Josef)
Další remíza přišla na sedmém stole – Palica vs. Podškubka. Náš hráč měl ve střední hře mírnou převahu, ale dostal se do časové tísně, obětoval pěšce a po následném opakováním tahů udržel remízu.
V tuto chvíli se však začaly lámat klíčové partie. Soupeř Milana Babuly, pan Hodovský, nabídl remízu, ale Milan odmítl a o dva tahy později získal kvalitu. Stále to nebylo zcela vyhrané, ale díky jeho zkušenostem partii dovedl k velmi důležitému bodu.
Tento moment pomohl celému týmu – většina našich hráčů mohla začít pohodlněji uplatňovat menší výhody. Výjimkou byl Jirka Kolouch, který po odchodu od partie okamžitě viděl, že přehlédl vidličku a ztrácí kvalitu. Přesto bojoval dál a nevzdal to.
Další výhru připsal Robert Zálešák s Miroslavem Kociánem. Partie byla zajímavá – domácí hráč se soustředil především na dámské křídlo, zatímco Robertovi se podařilo vytvořit volného centrálního pěšce, který nakonec rozhodl.
Stav zápasu byl tedy 2 : 4 v náš prospěch. Zbývaly dvě partie – jedna lepší, jedna horší. V té lepší stačilo Knotkovi uhrát remízu se Šimkem. Měl sice o pěšce více, ale pozice byla vyrovnaná. Po výměně dam se však situace obrátila v náš prospěch, Knotek svého pěšce prosadil a přidal rozhodující bod, který nám zajistil první vítězství v letošní sezóně.
Jirka Kolouch s figurou méně nakonec dokázal svou pozici ubránit a za svou bojovnost byl odměněn cennou remízou.
( Hrající Jirka Kolouch)
Konečné skóre utkání bylo 2,5 : 5,5 v náš prospěch.
Chtěl bych všem hráčům poděkovat za bojovnost, týmového ducha a skvělý výkon. Přenesme tento přístup i do dalších zápasů.
Moc díky!
Zástupce kapitána
Gratuluji. jen tak dále pánové!