O Bobbym – zapomenutý rozhovor Roberta Cveka 3 díl

 

 

Otázka: Kdyby se v roce 1975 zápas s Karpovem uskutečnil, myslíte, že by Bobby hladce vyhrál?

Odpověď: To určitě ne. Víte, ten zápas se prostě nemohl uskutečnit. I kdyby se splnily všechny požadavky kladené Bobbym, stejně by za šachovnici neusedl. Bobby přestal hrát šachy po své poslední, vítězné partii se Spasským. To byl okamžik, kdy věděl, že skončil.

A kdyby přesto k tomu zápasu došlo? Byl by to titánský boj. Karpov rychle rostl a pokud jeho výhra s Polugajevským nebyla tak přesvědčivá, tak drtivá výhra se Spasským jasně ukázala jakou šachovou silou vládne. Hodně by záleželo na délce zápasu, tam byla Karpovova slabina.

Otázka: Jak to myslíte?

Odpověď: Kondička. To byla Karpovova velká slabina. Při delších zápasech mu docházel dech. Můžeme porovnávat šachové kvality obou borců, ale fyzickou kondici měl Bobby nesrovnatelně lepší.

Otázka: A tedy ty šachové kvality?

Odpověď: Tak v zahájení bych dal přece jen přednost Karpovovi, pokud tedy myslíme jejich zápas v roku 1975. Karpov byl skvěle připraven a určitě lépe než Spasský v roku 1972. I proto, že Spasský byl líný pracovat na maximum. Karpov nebyl žádný extra pracant, ale když bylo třeba, najel na 12ti hodinový trénink a dokázal maximálně využít všechen čas (a taky nezapomeňme, práci lidí a těch bylo hodně). Navíc byl jeden z největších talentů všech dob, snad jen Capa byl větší, co se týče intuitivního chápání šachu. Navíc Bobby pracoval sám, zatímco Karpov měl obrovskou podporu špičkových šachistů. Ovšem i Bobby by si přinesl mnoho nového, což se ukázalo už v roce 1972 tj. pověstné Bobbyho kličkování s aljechinkou, pircem atd.

Střední hra úzce souvisí se zahájením. Takže by zde hodně záleželo na přípravě a překvapení. Taktik byl lepší Fischer, ale zase Karpov vládl doslova „železnými nervami”. Zatímco Fischer byl v podstatě nepřekonatelný v propočtu variant (hlavně v jasné pozici), byl Karpov nepřekonatelný v intuitivním chápaní pozice, rozhodnutí se pro správný plán a jeho provedení. Fischer takovou intuici neměl.

Koncovku oba hráli výborně, Fischer byl možná přímočařejší v uplatňování výhody než Karpov. Karpov zase dokázal svými nepochopitelnými manévry zmást i největší hráče své doby a vydolovat tak bod z ničeho. Oba se téměř nedopouštěli chyb a oba byli stejně houževnatí (a to neskutečně) v bránění horších pozic.

Kdybychom tedy udělali nějaký závěr: tak by proti sobě nastoupili dva vyjímeční hráči s přibližně rovnocenými šancemi. Ale zřejmě by rozhodla lepší kondice Fischera. V nejhorším by začal dělat remízy, ale dlouhé, mající za úkol neustále nutit soupeře k pozornosti a Karpova by tak unavil. Ovšem je tu také psychologie a ta by hrála pro Karpova, který by nebyl pod takovým tlakem.

Otázka: To jste mě překvapil, myslel jsem si, že Bobbyho budete vysoko favorizovat!

Odpověď: To bych byl neobjektivní. Podívejte se jak se velmi mladý Karpov vypořádal s Polugajevským, Spasským a pak Korčným, neuvěřitelně rostl. A pak jako mistr světa vyhrával co se dalo, byl to geniální hráč, který dlouhé roky neomezeně vládl šachovému světu. Musel přijít Kasparov a projít si neuvěřitelně těžkou zkouškou, než sesadil Karpova z trůnu.

Otázka: A co říkáte na Bobbyho poslední zápas se Spasským v roce 1992? Četl jsem, že už to byl jen odvar Fischera z roku 1972

Odpověď: Je pochopitelné, že po dvacetileté pauze nebudete hrát nejlepší šachy svého života. O to víc bych chtěl výkon Bobbyho pozvednout. Nejenom, že nehrál 20let, ale navíc se v každé partii bojovalo skoro až do úplného konce. A ještě jedna důležitá věc hrála do karet Spasskému: nebyl zdaleka pod takovým tlakem jako Fischer.

Když se podíváme na čistě šachovou stránku, tak Bobby podal velmi sympatický výkon a některé jeho hrubé chyby (nebo v podstatě všechny) byly zapříčeněny nesmírně dlouhou herní pauzou. A navíc Spasský, byť už veterán, nebyl žádné ořezávátko, což se ukázalo v následujícím zápase s Judit Polgárovou, která mladá velmistryně vyhrála nejtěsnějším rozdílem. Navíc Fischer předvedl v několika partií nesporného génia, daleko přesahující úrověň tehdejší Polgárové.

Otázka: Myslíte si, že by Bobby měl ještě šanci zasáhnout do boje o šachovou korunu, kdyby se po tom zápasu plně vrhl na turnajové šachy?

Odpověď: Nepochybně ano. Neměl ještě ani 50let. Stále si držel skvělou kondičku a šachu rozumněl jako nikdo jiný. Během své „dvacetileté pauzy” pořád nad šachovníci pracoval, takže by stačilo trochu praxe a …

Otázka: A?

Odpověď: No a…nevím (smích). Ale myslím si, že by dosahoval úrovně 2700 a výše, v devadesátých letech. A pokud by ještě měl tu správnou motivaci mohl by se dostat i k zápasu s Kasparovem. Jenomže to je všechno kdyby to a kdyby tamto. Ale pevně si stojím za tím, že šachově na to Fischer měl. Jiná věc je jeho duševní rozpoložení atd.

Otázka: A kdyby tedy k tomu zápasu došlo?

Odpověď: V té době už byl panovníkem č.1 Kasparov a Fischer by ho ztěží ohrozil. Ale bylo by zajímavé vidět, jak by se Kasparov s touto nepříjemnou situací vyrovnal.

Poslední otázka našeho rozhovoru, můžete nám prozradit vaši první trojku největších šachistů všech dob?

Odpověď: Fischer a pak ti druzí.

Děkuji mnoho za rozhovor a přeji pěkný den.

Napsat komentář