Když jsem se jednoho rána podíval na hodinky, ukazovaly přibližně 6.45. Podíval jsem se i na svůj radiobudík, který by měl jít přesně. Poněkud mě zneklidnilo, že ukazoval 7.38. Rozdíl jedné hodiny jsem identifikoval jako změnu způsobenou přestupným časem, kterou jsem radiobudíku nedokázal vysvětlit, ale co mělo znamenat těch 7 minut? Zkontroloval jsem si čas na hodinkách (chtělo by se napsat „na nezávislých hodinkách“, ale možná jsem se při řešení neshody dvou přístrojů ani neobrátil na třetí stranu) a poté jsem se pokusil radiobudík nastavit. Když jsem přitom zjistil, že má čas alarmu nastavený na 31 hodin a 11 minut, vyvolalo to ve mně kupodivu pocit jakési úlevy. Pocit úlevy, že se mé náramkové hodinky nezpožďují a že radiobudík prostě nefunguje. A také jsem hned věděl, o čem napíši svůj příští blog. Přece o technice! O přístrojích a strojích fungujících a zejména nefungujících, ale i o lidských selháních při zacházení s výdobytky dnešní civilizace. Můj blog možná tentokrát bude dost rozkous-kovaný a nejed-notný :-), ale snad to tolik nevadí.
Číst dál