Nejčtenější šachový web nejen na Moravě
Taktický čajíček s pěti cukry mám pro Vás dnes po ránu připravený. Když ochutnáte, tak dobře uděláte, protože nejenom že se nadechnete té krásné vůni nesmrtelné myšlenky , ale hlavně ochutnáte správný šachový trénink, protože stejně jak je čaj typickým pro Angličana, tak taktický test je typickým pro dobrého šachového hráče…..
Na kanála RaP se blížíme k 2 000 000 zhlédnutí a toto je poděkování všem fanouškům. Poděkování, kde legenda českého šachu vypráví a vzpomíná! Najděte si dneska čas a vzpomeňte si na to, jak jsme začínali v klubovně. Zapněte si toto video, protože i vy na něm máte velkou zásluhu a bude se vám určitě líbit. Toto video je tady i díky vám, je pro vás a je od pana Vlastimila Jansy
Máme za rok přesně 167 002 zhlédnutí a to není špatné. Naučili jsme se, že toto je opravdu nejtvrdší konkurenční prostředí a jak se kdokoliv z nás snaží na sobě šachově pracovat, tak i my na tomto kanále se musíme zlepšovat a být lepší a lepší. Máme přes 1400 fanoušků, tedy odběratelů a na začátek bychom si mohli říct, že první krok a první rok byl dobrým vykročením. Druhý rok bychom chtěli udělat už větší krok a poučit se z chyb a nabídnout ještě lepší videa a lepší obsah. Uvidíme, až se tady potkáme příští rok, co si zase povíme.
Jak už název napovídá, jsem šachista, který ke svému koníčku po několika letech přidal také práci.
Tigran Petrosjan se narodil arménským rodičům a už v mládí se leccos o šachu dozvěděl právě od nich. Ve dvanácti letech hrál prý docela obstojně. V Domě důstojníků, kde byl jeho otec vrátným, si jej vzal na starost mistr Ebralidse, který byl znám jako odborník na poziční hru. Ten se malému Tigranovi věnoval tak intenzivně, že z něj vychoval nejen velkého příznivce šachu, ale také zkušeného odborníka na poziční hru. Jinak ovšem neměl budoucí velmistr příliš snadný život, neboť od dětství přispíval do rodinného rozpočtu, a to jako promítač v kině, jež bylo součástí důstojnického klubu. Navíc jeho dětství poznamenala válka, v níž zemřela nejprve matka a před koncem války ztratil mladý hoch i otce. Musel se tedy postarat sám o sebe a stal se po otci vrátným v klubu. Hraní šachů se však nevzdal a to jej nakonec vytáhlo z neutěšené situace. Už jako 16tiletý totiž vyhrál mistrovství Arménie a též mládežnické mistrovství SSSR a o dva roky později se stal šachovým mistrem SSSR. Současně jako velký fotbalový nadšenec nejprve sám hrál a pak se stal ve dvaceti trenérem Spartaku a odešel do Moskvy.
